prožít

Czech

Etymology

From pro- +‎ žít.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈproʒiːt]

Verb

prožít pf (imperfective prožívat)

to spend, to pass
to experience

Conjugation

Conjugation

Infinitive	prožít, prožíti	Active adjective	prožijící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	prožiji, prožiju (coll.)	prožijeme	—	prožijme
2nd person	prožiješ	prožijete	prožij	prožijte
3rd person	prožije	prožijí, prožijou (coll.)	—	—

The verb prožít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	prožil	prožili	prožit	prožiti
masculine inanimate	prožil	prožily	prožit	prožity
feminine	prožila	prožily	prožita	prožity
neuter	prožilo	prožila	prožito	prožita

Transgressives	present	past
masculine singular	prožije	—
feminine + neuter singular	prožijíc	—
plural	prožijíce	—

Related terms

prožitek

Further reading

prožíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
prožíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
prožít in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.