skřípnout
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈskr̝̊iːpnou̯t]
Conjugation
Conjugation
Infinitive | skřípnout, skřípnouti | Active adjective | skřípnuvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | skřípnu | skřípneme | — | skřípněme |
2nd person | skřípneš | skřípnete | skřípni | skřípněte |
3rd person | skřípne | skřípnou | — | — |
The verb skřípnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | skřípl | skřípli | skřípnut | skřípnuti |
masculine inanimate | skříply | skřípnuty | ||
feminine | skřípla | skřípnuta | ||
neuter | skříplo | skřípla | skřípnuto | skřípnuta |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | skřípnuv |
feminine + neuter singular | — | skřípnuvši |
plural | — | skřípnuvše |
Synonyms
- zaskřípat, vrznout
- přiskřípnout, smáčknout
- podusit, vydusit, posvítit si na
Derived terms
- přiskřípnout
- skřípat
- skřípnutí n
See also
- skřípot
- skřipky
Further reading
- skřípnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- skřípnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- skřípnout in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.