rozhodnout

Czech

Etymology

From roz- +‎ hodnout.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrozɦodnou̯t]
  • Audio(file)
  • Hyphenation: roz‧hod‧nout

Verb

rozhodnout pf (imperfective rozhodovat)

  1. to decide (come to a resolution or judgment)
    Otec nakonec rozhodl, že půjdou do zoo. ― In the end father decided they'd go to the zoo.
  2. (reflexive with se) to decide
    Rozhodl se, že už si další pivo nedá. ― He decided he wouldn't have another beer.
    Nemohu se rozhodnout . ― I can't decide.
  3. to decide, determine, settle
    A tato branka rozhodla zápas. ― And that goal settled the match.
    To rozhodlo, že jsem zůstal. ― That decided me to stay.

Conjugation
Conjugation
Infinitive rozhodnout, rozhodnouti Active adjective rozhodnuvší
Verbal noun — Passive adjective —
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person rozhodnurozhodneme—rozhodněme
2nd person rozhodnešrozhodneterozhodnirozhodněte
3rd person rozhodnerozhodnou——
The verb rozhodnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate rozhodlrozhodlirozhodnutrozhodnuti
masculine inanimate rozhodlyrozhodnuty
feminine rozhodlarozhodnuta
neuter rozhodlorozhodlarozhodnutorozhodnuta
Transgressives present past
masculine singular —rozhodnuv
feminine + neuter singular —rozhodnuvši
plural —rozhodnuvše

Further reading
  • rozhodnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozhodnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • rozhodnout in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.