protiřečící
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈprocɪr̝ɛt͡ʃiːt͡siː]
Declension
Declension of protiřečící (soft)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | protiřečící | protiřečící | protiřečící | |
genitive | protiřečícího | protiřečící | protiřečícího | |
dative | protiřečícímu | protiřečící | protiřečícímu | |
accusative | protiřečícího | protiřečící | protiřečící | protiřečící |
locative | protiřečícím | protiřečící | protiřečícím | |
instrumental | protiřečícím | protiřečící | protiřečícím | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | protiřečící | protiřečící | protiřečící | |
genitive | protiřečících | |||
dative | protiřečícím | |||
accusative | protiřečící | protiřečící | ||
locative | protiřečících | |||
instrumental | protiřečícími |
Further reading
- protiřečící in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- protiřečící in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.