přemluvit
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpr̝̊ɛmluvɪt]
Conjugation
Conjugation
Infinitive | přemluvit, přemluviti | Active adjective | přemluvivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | přemluvení | Passive adjective | přemluvený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přemluvím | přemluvíme | — | přemluvme |
2nd person | přemluvíš | přemluvíte | přemluv | přemluvte |
3rd person | přemluví | přemluví | — | — |
The verb přemluvit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přemluvil | přemluvili | přemluven | přemluveni |
masculine inanimate | přemluvily | přemluveny | ||
feminine | přemluvila | přemluvena | ||
neuter | přemluvilo | přemluvila | přemluveno | přemluvena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | přemluviv |
feminine + neuter singular | — | přemluvivši |
plural | — | přemluvivše |
Further reading
- přemluviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přemluviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přemluvit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.