mínit

See also: minit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *měnìti (“to think”).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmiːɲɪt]
  • Audio(file)

Verb

mínit impf

  1. to intend
    Synonyms: zamýšlet, plánovat, hodlat
    Co s tím míníš dělat? ― (please add an English translation of this usage example)
  2. to think, to opine, to be of the opinion that
    Synonyms: domnívat se, myslet, soudit
    Zítra bude hezky, mínila Bára. ― (please add an English translation of this usage example)
  3. to mean
    Synonyms: mít na mysli, myslet, chtít říct

Conjugation
Conjugation
Infinitive mínit, míniti Active adjective mínící
Verbal noun mínění Passive adjective míněný
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person mínímmíníme—miňme
2nd person míníšmínítemiňmiňte
3rd person mínímíní——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mínit.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate mínilmínilimíněnmíněni
masculine inanimate mínilymíněny
feminine mínilamíněna
neuter mínilomínilamíněnomíněna
Transgressives present past
masculine singular míně—
feminine + neuter singular míníc—
plural míníce—

Derived terms

Further reading
  • míniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • míniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mínit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.