král

See also: kral, Kral, Král, kráľ, and Kráľ

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech král, from Proto-Slavic *korľь which comes from Old High German Karl, name of the Frankish ruler Charlemagne.[1][2]

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkraːl]
  • audio(file)
  • Hyphenation: král
  • Rhymes: -aːl

Noun

král m anim (feminine královna, related adjective královský)

  1. king (male ruler)
  2. king (chess figure)
  3. king (playing card)

Declension
Declension of král (soft masculine animate)
singular plural
nominative král králové
genitive krále králů
dative královi, králi králům
accusative krále krále
vocative králi králové
locative královi, králi králích
instrumental králem králi

Derived terms

Descendants
  • → Lower Sorbian: kral
  • → Upper Sorbian: kral
  • → Russian: краль (kralʹ)

See also
Chess pieces in Czech · šachové figurky (layout · text)
♚ ♛ ♜ ♝ ♞ ♟
král dáma, královna věž střelec jezdec, kůň pěšec
Playing cards in Czech · karty (layout · text)
eso dvojka trojka čtyřka pětka šestka sedmička
osmička devítka desítka kluk dáma král žolík
German playing cards in Czech · německé karty (layout · text)
sedmička osmička devítka desítka spodek svršek, filek král eso

References
  1. "král" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
  2. Machek, Václav (1968) “král”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 289

Further reading
  • král in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • král in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • král in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *korľь.

Pronunciation
  • IPA(key): (13th CE) /ˈkraːl/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈkraːl/

Noun

král m pers

  1. king (male ruler)

Declension
Declension of král (soft o-stem)
singular dual plural
nominative král krále králi, kráľové
genitive krále kráľú kráľóv
dative kráľu, kráľovi kráľoma kráľóm
accusative krále krále krále
vocative kráľu krále králi, kráľové
locative kráľu, kráľovi kráľú králích
instrumental králem kráľoma králi
This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

Descendants

Further reading
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.