jícen

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ěstьnъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈjiːt͡sɛn]
  • Hyphenation: jí‧cen

Noun

jícen m inan

  1. oesophagus

Declension
Declension of jícen (hard masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative jícen jícny
genitive jícnu jícnů
dative jícnu jícnům
accusative jícen jícny
vocative jícne jícny
locative jícnu jícnech
instrumental jícnem jícny

Derived terms

Further reading
  • jícen in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • jícen in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • jícen in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.