halit

See also: Halit and hàlit

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈɦalɪt]

Verb

halit impf

  1. (transitive, poetic) to cover
    Synonyms: zakrývat, přikrývat
Conjugation

Further reading

  • halit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • halit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • halit in Internetová jazyková příručka

Noun

halit m inan

  1. (mineralogy) halite
    Synonym: sůl kamenná
Declension

Further reading

  • halit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • halit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Finnish

Noun

halit

  1. nominative plural of hali

Verb

halit

  1. second-person singular present/past indicative of halia

Anagrams

Hiligaynon

Verb

halit

  1. damage
  2. harm, injure

Polish

Pronunciation

  • IPA(key): /ˈxa.lit/
  • (file)
  • Rhymes: -alit
  • Syllabification: ha‧lit

Noun

halit m inan

  1. (mineralogy) halite

Declension

Derived terms

  • halitowy

Further reading

  • halit in Polish dictionaries at PWN

Romanian

Etymology

Borrowed from French halite.

Noun

halit n (plural halite)

  1. halite

Declension

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.