čnít

Czech

Alternative forms

čnět

Pronunciation

IPA^(key): [ˈt͡ʃɲiːt]
Hyphenation: čnít

Verb

čnít impf

to tower, to dominate, to soar
Synonyms: tyčit, převyšovat, vypínat, strmět, trčet

V dáli čněly věže nejbližšího města. ― The towers of the nearest town soared in the distance.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	čnít, čníti	Active adjective	čnící, čnějící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	čním	čníme	—	čněme
2nd person	čníš	čníte	čni	čněte
3rd person	ční	ční, čnějí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive čnít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	čněl	čněli	čněn	čněni
masculine inanimate	čněl	čněly	čněn	čněny
feminine	čněla	čněly	čněna	čněny
neuter	čnělo	čněla	čněno	čněna

Transgressives	present	past
masculine singular	čně, čněje	—
feminine + neuter singular	čníc, čnějíc	—
plural	čníce, čnějíce	—

Related terms

čnělka
přečnívat
vyčnívat

Further reading

čníti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
čníti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.