světlo

See also: svetlo

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech světlo, from Proto-Slavic *světьlo.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsvjɛtlo]
  • audio(file)
  • Hyphenation: svět‧lo

Noun

světlo n

  1. light (illumination produced by Sun or other sources)
    Antonym: tma

Declension
Declension of světlo (hard neuter reducible)
singular plural
nominative světlo světla
genitive světla světel
dative světlu světlům
accusative světlo světla
vocative světlo světla
locative světle světlech
instrumental světlem světly

Derived terms

Further reading
  • světlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • světlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • světlo in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms
  • světło (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *světьlo.

Pronunciation
  • IPA(key): (13th CE) /ˈsʋi̯ɛtɫo/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈsvjɛtlo/

Noun

světlo n

  1. light (illumination produced by Sun or other sources)

Declension
Declension of světlo (hard o-stem reducible)
singular dual plural
nominative světlo světle světla
genitive světla světlú světel
dative světlu světloma světlóm
accusative světlo světle světla
vocative světlo světle světla
locative světle, světlu světlú světléch
instrumental světlem světloma světly
This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants
  • Czech: světlo

References
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.