slovníkář

See also: slovnikář

Czech

Alternative forms
  • slovnikář

Etymology

From slovník (“dictionary”) +‎ -ář. Compare Slovak slovnikár and Polish słownikarz.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈslovɲiːkaːr̝̊]
  • Rhymes: -iːkaːr̝̊
  • Hyphenation: slov‧ní‧kář

Noun

slovníkář m anim (feminine slovníkářka, related adjective slovníkářský)

  1. lexicographer
    Synonym: lexikograf

Declension
Declension of slovníkář (soft masculine animate)
singular plural
nominative slovníkář slovníkáři
genitive slovníkáře slovníkářů
dative slovníkářovi, slovníkáři slovníkářům
accusative slovníkáře slovníkáře
vocative slovníkáři slovníkáři
locative slovníkářovi, slovníkáři slovníkářích
instrumental slovníkářem slovníkáři

Derived terms

Further reading
  • slovníkář in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
  • slovníkář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • slovníkář in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.