rozvětvení

Czech

Etymology

From rozvětvit +‎ -ní.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrozvjɛtvɛɲiː]

Noun

rozvětvení n

  1. verbal noun of rozvětvit
  2. (botany) ramification

Declension
Declension of rozvětvení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative rozvětvení rozvětvení
genitive rozvětvení rozvětvení
dative rozvětvení rozvětvením
accusative rozvětvení rozvětvení
vocative rozvětvení rozvětvení
locative rozvětvení rozvětveních
instrumental rozvětvením rozvětveními

Further reading
  • rozvětvení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozvětvení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.