protivník

See also: protivnik

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík. Compare Serbo-Croatian protivnik.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈprocɪvɲiːk]

Noun

protivník m anim (feminine protivnice)

  1. adversary; opponent
  2. competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)

Declension
Declension of protivník (velar masculine animate)
singular plural
nominative protivník protivníci
genitive protivníka protivníků
dative protivníkovi, protivníku protivníkům
accusative protivníka protivníky
vocative protivníku protivníci
locative protivníkovi, protivníku protivnících
instrumental protivníkem protivníky

Derived terms

Further reading
  • protivník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • protivník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • protivník in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík.

Pronunciation
  • IPA(key): (13th CE) /ˈprociʋɲiːk/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈprocivɲiːk/

Noun

protivník m pers

  1. adversary; opponent

Declension
Declension of protivník (hard o-stem)
singular dual plural
nominative protivník protivníky protivníci, protivníkové
genitive protivníka protivníkú protivníkóv
dative protivníku, protivníkovi protivníkoma protivníkóm
accusative protivníka protivníky protivníky
vocative protivníče protivníky protivníci, protivníkové
locative protivníku, protivníkovi protivníkú protivníciech
instrumental protivníkem protivníkoma protivníky
This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants
  • Czech: protivník

Further reading

Old Slovak

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík.

Noun

protivník m anim

  1. adversary; opponent

Descendants

Further reading
  • Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “protivník”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC

Slovak

Etymology

Inherited from Old Slovak protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈprɔcivɲiːk]

Noun

protivník m anim (genitive singular protivníka, nominative plural protivníci, declension pattern of chlap, feminine protivníčka)

  1. adversary; opponent
    Synonym: súper
  2. competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)

Declension
Declension of protivník
singular plural
nominative protivník protivníci
genitive protivníka protivníkov
dative protivníkovi protivníkom
accusative protivníka protivníkov
locative protivníkovi protivníkoch
instrumental protivníkom protivníkmi

Further reading
  • “protivník”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.