popocházet
Czech
Etymology
From popo- + cházet.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpopoxaːzɛt]
Conjugation
Conjugation
Infinitive | popocházet, popocházeti | Active adjective | popocházející |
---|---|---|---|
Verbal noun | popocházení | Passive adjective | popocházený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | popocházím | popocházíme | — | popocházejme |
2nd person | popocházíš | popocházíte | popocházej | popocházejte |
3rd person | popochází | popocházejí, popochází | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive popocházet. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | popocházel | popocházeli | popocházen | popocházeni |
masculine inanimate | popocházely | popocházeny | ||
feminine | popocházela | popocházena | ||
neuter | popocházelo | popocházela | popocházeno | popocházena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | popocházeje | — |
feminine + neuter singular | popocházejíc | — |
plural | popocházejíce | — |
Further reading
- popocházeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- popocházeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- popocházet in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.