přítel

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech přietel, from Proto-Slavic *prijateľь, from Proto-Indo-European *preyH- (“dear”). By surface analysis, přát +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpr̝̊iːtɛl]
  • Audio(file)
  • Hyphenation: pří‧tel

Noun

přítel m anim (feminine přítelkyně, related adjective přátelský, diminutive přítelíček)

  1. friend
    Synonyms: kamarád, kámoš
    Antonym: nepřítel
  2. supporter
  3. (dated) relative, relation (someone in the same family)
    Synonym: příbuzný
  4. boyfriend, lover

Declension
Declension of přítel (soft masculine animate)
singular plural
nominative přítel přátelé
genitive přítele přátel
dative přítelovi, příteli přátelům
accusative přítele přátele
vocative příteli přátelé
locative přítelovi, příteli přátelích
instrumental přítelem přáteli

Derived terms

See also

Further reading
  • přítel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • přítel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • přítel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.