píď

See also: pid and PID

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pied, from Proto-Slavic *pędь, from Proto-Indo-European *(s)pen-d- ("to stretch"), cognate with Slovak piaď, Polish piędź, Russian пядь (pjadʹ).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpiːc]
  • Hyphenation: píď

Noun

píď f

  1. span (unit of length)
    Píď je stará délková jednotka, odvozena od vzdáleností palce na lidské ruce od ostatních prstů. ― (please add an English translation of this usage example)

Declension
Declension of píď (soft zero-ending feminine)
singular plural
nominative píď pídě
genitive pídě pídí
dative pídi pídím
accusative píď pídě
vocative pídi pídě
locative pídi pídích
instrumental pídí píděmi

Derived terms
  • dopídit
  • pidimuž
  • pídit
  • píďalka

Further reading
  • píď in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • píď in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.