obecný

• ob. (abbreviation)

Inherited from Old Czech obecný, from Proto-Slavic *obьťьnъ. By surface analysis, obec +‎ -ný.

• IPA^(key): [ˈobɛt͡sniː]

• Audio

  (file)

• Rhymes: -ɛt͡sniː
• Hyphenation: obec‧ný

obecný (comparative obecnější, superlative nejobecnější)

1. general
2. (not comparable, in biological classification) common

   liška obecná ― Vulpes vulpes

• zvláštní
• speciální

• → Polish: obecny, obeczny
  • → Masurian: ôbecnÿ
• → Silesian: ôbecny

• obecný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obecný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• obecný in Internetová jazyková příručka

• obecní

Inherited from Proto-Slavic *obьťьnъ. By surface analysis, obec +‎ -ný.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈobɛt͡snɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈobɛt͡sniː/, /ˈobɛt͡snɛj/

obecný (not comparable, adverb obecně)

1. general, common, communal (of, relating to, or belonging to a community)
2. (relational) Christian; of or relating to all Christians
3. public (not private)
4. (of a person) not noble-born
5. usual, common, mundane, ordinary
6. general (not special)
7. (biblical) unsanctified, profane (not exempted from general use)
8. (law) impartial (not having a closer relationship to either side)
9. (relational) estate
10. (relational) provincial, municipal

• Czech: obecný, ob.
  • → Polish: obecny, obeczny
    • → Masurian: ôbecnÿ
  • → Silesian: ôbecny

• Jan Gebauer (1903–1916) “obecný”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění