mísit

See also: misit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *měsiti, from Proto-Balto-Slavic *máiśīˀtei.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈmiːsɪt]

Verb

mísit impf

to mix

Conjugation

Conjugation

Infinitive	mísit, mísiti	Active adjective	mísící
Verbal noun	mísení	Passive adjective	mísený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	mísím	mísíme	—	misme
2nd person	mísíš	mísíte	mis	miste
3rd person	mísí	mísí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive mísit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	mísil	mísili	mísen, míšen	míseni, míšeni
masculine inanimate	mísil	mísily	mísen, míšen	míseny, míšeny
feminine	mísila	mísily	mísena, míšena	míseny, míšeny
neuter	mísilo	mísila	míseno, míšeno	mísena, míšena

Transgressives	present	past
masculine singular	míse	—
feminine + neuter singular	mísíc	—
plural	mísíce	—

Derived terms

nouns

mísidlo
mísitelnost
míšení

verbs

promísit
smísit
vmísit
vymísit

adjectives

mísitelný
míšený

Related terms

míchat

Further reading

mísiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
mísiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
mísit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.