letěti

See also: leteti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *letěti.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈlɛci̯ɛci/

IPA^(key): (15^th CE) /ˈlɛcɛci/

Verb

letěti impf

to fly
(also perfective) to fall
- around 1314, chapter LXXXIX, in Kronika tak řečeného Dalimila‎:
  V Cyrndorfu most Bavoři podrubichu,
  tak jakož ledva stromieše
  a div že neletieše.
  (please add an English translation of this quotation)

Conjugation

Conjugation of letěti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
letěti	leťat	letěnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	lecu	letívě (-va)	letím (-me/-my)	–	leťvě, letivě (-va)	leťme, letim (-me/-my)
2nd person	letíš	letíta	letíte	leť, leti	leťta, letita	leťte, letite
3rd person	letí	letíta	letie	leť, leti	leťta, letita	leťte, letite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	letěch	letěchově (-va)	letěchom (-me/-my)	letiech	letiechově (-va)	letiechom (-me/-my)
2nd person	letě	letěsta (-šta)	letěste (-šte)	letieše	letiešta (-sta)	letiešte (-ste)
3rd person	letě	letěsta (-šta)	letěchu	letieše	letiešta (-sta)	letiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	leťal	leťala	letěli	—	—	—
Feminine	leťala	letěle	leťaly	—	—	—
Neuter	leťalo	letěle	leťala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	letě	letiece		leťav	letěvše
Feminine	letieci			letěvši
Neuter	letě, letieci			leťav, letěvši

Note: This table shows the most common forms of letěti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

doletěti
let
létati
nadletěti
obletěti
otletěti
poletěti
proletěti
přiletěti
přěletěti
rozletěti
sletěti
uletěti
vletěti
vyletěti
vzletěti
zaletětk

Descendants

Czech: letět