ležet

See also: lezet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech ležěti, from Proto-Slavic *ležati.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈlɛʒɛt]
  • (file)

Verb

ležet impf

  1. to lie (in horizontal position)

Conjugation

adjectives
adverbs
  • ležmo
  • polosedě pololeže
  • vpololeže
nouns
verbs
  • naléhat
  • obléhat
  • přeležet
  • ulehnout
  • zalehnout
also
  • leháro
  • vedle něčeho ani neležet

See also

Further reading

  • ležeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ležeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ležet in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.