klíček

See also: kliček and klícek

Czech

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈkliːt͡ʃɛk]
  • Hyphenation: klí‧ček

Etymology 1

From klíč +‎ -ek.

Noun

klíček m inan

  1. Diminutive of klíč
  2. (anatomy) clavicle, collarbone
Declension
Declension of klíček (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative klíček klíčky
genitive klíčku klíčků
dative klíčku klíčkům
accusative klíček klíčky
vocative klíčku klíčky
locative klíčku klíčcích, klíčkách
instrumental klíčkem klíčky

Etymology 2

From kel +‎ -ík +‎ -ek or klí +‎ -ík +‎ -ek.

Noun

klíček m inan

  1. (botany) embryo, germ
Declension
Declension of klíček (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative klíček klíčky
genitive klíčku klíčků
dative klíčku klíčkům
accusative klíček klíčky
vocative klíčku klíčky
locative klíčku klíčcích, klíčkách
instrumental klíčkem klíčky

Etymology 3

From kel +‎ -ík +‎ -ek.

Noun

klíček m inan

  1. Diminutive of kel
Declension
Declension of klíček (velar masculine inanimate reducible)
singular plural
nominative klíček klíčky
genitive klíčku klíčků
dative klíčku klíčkům
accusative klíček klíčky
vocative klíčku klíčky
locative klíčku klíčcích, klíčkách
instrumental klíčkem klíčky

Further reading
  • klíček in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • klíček in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • klíček in Internetová jazyková příručka
  • Rejzek, Jiří (2015) “klíčit”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 305
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.