hostitel

Czech

Etymology

From hostit (“to host”) +‎ -tel.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦoscɪtɛl]
  • Rhymes: -ɪtɛl
  • Hyphenation: ho‧s‧ti‧tel

Noun

hostitel m anim (feminine hostitelka, related adjective hostitelský)

  1. host (person who allows a guest, particularly into the host’s home)
    Antonym: host (“guest”)
  2. (biology) host (cell or organism hosting a parasite)
    Antonyms: cizopasník, parazit
  3. (computing) host (computer in a network)

Declension
Declension of hostitel (soft masculine animate)
singular plural
nominative hostitel hostitelé
genitive hostitele hostitelů
dative hostitelovi, hostiteli hostitelům
accusative hostitele hostitele
vocative hostiteli hostitelé
locative hostitelovi, hostiteli hostitelích
instrumental hostitelem hostiteli

Derived terms
  • hostitelství n

Further reading
  • hostitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • hostitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • hostitel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • hostitel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.