dvacka

Czech

Etymology

From dvacet +‎ -ka.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈdvat͡ska]
  • Hyphenation: dvac‧ka

Noun

dvacka f

  1. (colloquial) twenty Czech crowns
    Přidám ti ke dvacce ještě pětku, abys měl na pivo. ― (please add an English translation of this usage example)

Declension
Declension of dvacka (hard feminine reducible)
singular plural
nominative dvacka dvacky
genitive dvacky dvacek
dative dvacce dvackám
accusative dvacku dvacky
vocative dvacko dvacky
locative dvacce dvackách
instrumental dvackou dvackami

Further reading
  • dvacka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • dvacka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.