bělidlo

See also: bělidło

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bělidlo, from Proto-Slavic *bělidlo. By surface analysis, bělit +‎ -dlo.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbjɛlɪdlo]
  • Rhymes: -ɪdlo
  • Hyphenation: bě‧li‧d‧lo

Noun

bělidlo n

  1. bleach (chemical)
  2. bleachery

Declension
Declension of bělidlo (hard neuter reducible)
singular plural
nominative bělidlo bělidla
genitive bělidla bělidel
dative bělidlu bělidlům
accusative bělidlo bělidla
vocative bělidlo bělidla
locative bělidle, bělidlu bělidlech
instrumental bělidlem bělidly

Further reading
  • bělidlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bělidlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bělidlo in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • bělidlo in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.