šovén

Borrowed from French chauvin.

• IPA^(key): [ˈʃovɛːn]
• Rhymes: -ɛːn
• Hyphenation: šo‧vén

šovén m anim

1. (dated, chiefly derogatory) jingoist, chauvinist

   Synonym: šovinista

   • 1883 October 13, “Politické zprávy domácí.”, in Národní listy, volume XXIII., number 244, page 2, column 3:

     Dlužno očekávat, že kaše nebude tak horka snědena, jak ji maďarský chauvin libozvučnou němčinou Chorvatům předkládá.

     (please add an English translation of this quotation)

   • 1929, Viktor Dyk in Ivana Haslingerová, “Václav Klaus: "Slovo nacionalismus nepoužívat neutralisticky!"”, in haslingerova.idnes.blog.cz (blog), retrieved 26 January 2018:

     Šovinismus je nekritické zbožnění vlastního národa, touha podříditi mu všechny ostatní. Nacionalista miluje svůj národ, šovén nenávidí ostatní nebo jimi pohrdá.

     Chauvinism is an uncritical adulation of one’s own, a desire to subordinate all other nations. A nationalist loves his, a chauvinist hates or disdains other nations.

   • 2001, Zdeněk Kárník, “Brněnský program předlitavské sociální demokracie a jeho cesta dějinami (Až k hořkému konci?)”, in Střední Evropa internacionálně, Brno: Doplněk, →ISBN, page 60:

     byl [v 80. letech 19. stol.] pospolu i s takovým člověkem, jakým byl velkoněmecký šovén Georg von Schönerer

     [in the 1880s] he kept company with the likes of Georg von Schönerer, an ardent exponent of Pan-Germanism

• For more quotations using this term, see Citations:šovén.

• chauvin (non-standard after the 1941 spelling reform)
• Šovén
• šoven

• ahasver, bramarbas, chám, donchuán, donkichot, herkules, jidáš, kondelík, lazar, mecenáš, mesiáš, metuzalém, modrovous, nimrod, robinzon, seladon, šalamoun, švejk, etc.

• šovén in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šovén in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989