řešeto

See also: rešeto

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řešeto, from Proto-Slavic *rešeto.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛʃɛto]

Noun

řešeto n

  1. (archaic) colander
    Synonyms: cedník, síto

Declension
Declension of řešeto (hard neuter)
singular plural
nominative řešeto řešeta
genitive řešeta řešet
dative řešetu řešetům
accusative řešeto řešeta
vocative řešeto řešeta
locative řešetu, řešetě řešetech
instrumental řešetem řešety

Further reading
  • řešeto in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řešeto in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řešeto in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.