řeč

See also: rec, reč, rěč, rěc, rèc, and rec.

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řěč, from Proto-Slavic *rěčь (“speech”).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛt͡ʃ]
  • Rhymes: -ɛtʃ, -r̝ɛtʃ
  • audio(file)

Noun

řeč f

  1. speech (faculty)
    Osvojení řeči je jedním ze zásadních úkolů dítěte. ― (please add an English translation of this usage example)
  2. execution or performance of (1)
    • Na rozdíl od jazyka, jazykového systému, kde se jazyk jeví analyticky, rozebrán na kousky, a tedy bez souvislostí, řeč se mluví vždycky v situaci, jíž mluvčí i adresát už nějak rozumějí. (Jan Sokol: Jazyk je oheň. Vesmír 2007. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2007/cislo-11/jazyk-je-ohen.html)
      (please add an English translation of this quotation)
  3. speech, oration
    Synonym: proslov
    Svou řeč měl předem dobře připravenou. ― (please add an English translation of this usage example)
  4. language
    Synonym: jazyk
    Uměl dobře anglicky, německy a francouzsky, ale i několik dalších řečí. ― (please add an English translation of this usage example)

Declension
Declension of řeč (i-stem feminine)
singular plural
nominative řeč řeči
genitive řeči řečí
dative řeči řečem
accusative řeč řeči
vocative řeči řeči
locative řeči řečech
instrumental řečí řečmi

Derived terms

Further reading
  • řeč in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řeč in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řeč in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.